Subscribe:

pondělí 7. dubna 2014

Recenze - Hon

Autor: Andrew Fukuda       v_andrew fukuda-hon-tit-202810-01
Název: Hon
Díl: První
Datum vydání: 4/2014






Tak trochu obrácená společnost:
Ve světě, ve kterém se odehrává kniha jsou lidé a glupani. Za lidi se považují vlastně upíři. Chodí do školy, do práce, dělají vše jako my lidé. Spí ve spacích hácích na stropě, sluneční světlo je spálí, smějí se tak, že se škrábou na zápěstí, jsou velice rychlí
Glupani jsou vlastně lidé jako my jedí normální jídlo, sluneční světlo je nezabije, normálně se smějí, spí v posteli… V knize jsou ale nazývání glupany, jsou považováni dá se říct za zvířata a už skoro vyhubeni. Zůstává jich jen hrstka. Jsou nejlepší pochoutkou pro „lidi“

 Hlavní hrdina:
Hlavní hrdina se jmenuje Gen. Je glupan, který ale chodí do školy a žije mezi „lidmi“. Denně musí podstupovat přípravu, aby mohl vyjít ven a jít do školy aniž by poznali, že není „člověk“. Je to ovšem velice nebezpečné, kdykoliv můžou přijít na to, že je jiný a není jako oni. Žije sám, ale dříve bydlel s otcem, jenže toho kousli a on se přeměnil a tak Gen zůstal sám. Všechno mu zatím vychází do dne kdy je vyhlášen hon na glupany a losují se čísla, která byla každému „člověku“ přidělena. Jedním ze šťastných výheců honu je také Gen.

 Pravidla:
Nikdy se neusmívej, nepochichtávej ani nesměj nahlas, nikdy neplač ani nedovol, aby ti do očí vstoupily slzy. Za každých okolností si zachovej neurčitý, klidný výraz. Jediné emoce, které kdy lidé dají najevo, jsou chuť na glupany a romantická roztouženost. Další z pravidel, které dával Genu jeho otech jsou například, že si musí pomazat celé tělo máslem, kdyby šel ven za denního světla, protože opálená nebo spálená kůže se těžko vysvětluje. Neustále se musí holit, nikdy nesmí usnout na veřejnosti…

 Hon na glupany:
Jedná se o hon, kdy jsou vybráni „lidé“, kteří se jej zúčastní a ti si mohou pochutnat na glupanech. Takovou tu příležitost si přejí všichni. Jenže hony se pořádají jednou za pár desetiletí, protože glupani už skoro nejsou. Tentokrát bude ale hon trochu jiný. Aby neskončil během chvilky, protože „lidé jsou mnohem silnější a rychlejší než glupani, dostali glupani zbraně. Dýky, oštěpy a také Fluony. Jsou to zbraně, které vyzařují UV paprsky a tak mohou zranit, ale také dokonce zabít „lidi“.

 Můj názor:
Kniha se mi docela líbila, i když pro mne byla místy trochu zbytečně zdlouhavá. Velice se mi zamlouval hlavní hrdina, jelikož byl už v mladém věku samostatný, ovšem bylo to tím, že ho k tomu donutily okolnosti. Co bych vytkla je, že hned na začátku knihy nebylo vůbec vysvětleno, jak se vyvinuli „lide“ a dostali se do čela společnosti a jak se glupani dostali do pozadí a stali se lovnou zvěří.
Zda to už tak bylo od začátku evoluce, že „lidé“ se takto vyvinuli a glupani byli „nepodaření“, nebo přišla nějaká epidemie…
Kniha vám prostě na začátku řekne, že to tak prostě je na světě „lidé“ a glupani a hotovo.

 Hodnocení: 3½ hvězdičky
 
Chtěla bych také mockrát poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí Reading copy.

Recenze - Pád


Autor: Lauren Kate           

Název: Pád

Série: Andělé

Díl: První

Datum vydání: 2011/08
 
Luce/Lucinda:
Hlavní postava z jejíhož pohledu je kniha vyprávěna. Je podezřívaná z vraždy spolužáka, kterého nezabila, zabily ho stíny. Nicméně se dostala do Sword&Gross. Což je polepšovna se školou. A tady taky začíná její příběh. Luce je popisována jako hezká holka s tmavými kratšími vlasy, které ji musela mamka ostříhat, protože je měla spálené, z požáru při kterém zemřel její spolužák z jehož smrti je podezřívaná.
 
Swor&Gross:
Tak tohle byla opravdu velice zajímavá škola. No on to byl vlastně pasťák se školou pro problémovou mládež. Musím říct, že autorčin popis školy mě osobně neskutečně vtáhl a zaujal. Jak popisovala neupravené a zarostlé hřiště, staré, temné a strašidelné budovy, tělocvičnu, která byla v odsvěceném kostele, kde v hlavní místnosti místo lavic byl obrovský plavecký bazén a hřbitov, jež byl těsně u školy, na němž byly staré, zarostlé náhrobky. Prostě nádhera. Celé to místo mě do sebe vtáhlo. Najednou jako by jsem se tam ocitla, u jsem nebyla v obýváku, ale ve Sword&Cross. Zajímavé byly taky školní uniformy, které museli nosit. Mohly nosit cokoliv, ale vše muselo mít černou barvu. Páni, jak já bych se na to místo ráda podívala. Navíc po celém školním areálu byly rozmístěny kamery, které sledovaly každý jejich krok. Ovšem někteří žáci byli dosti vynalézaví a v kamerách vyměnily baterky, nebo otočili na jiné místo.
 
Zmatek v hlavě:
Na Sword&Gross jsou dva kluci, kteří se Luce líbí, k jednomu jí to ale táhne mnohem víc. Je jím až posedlá. Jmenuje se Daniel a je neskutečně krásný. Ovšem je tam ještě jeden, jmenuje se Cam. Je také krásný a Luce se líbí, není tam ovšem taková přitažlivost jak k Danielovi. Bohužel Daniel se k Luce chová hodně odtažitě, kdežto Cam jí dává očividně najevo, že se mu líbí. Dilema Luce je v tom, že k Danielovi jí to moc táhne, ale o jí očividně nechce, kdežto Cam jo. Cítí se s ním velice dobře, ale není to prostě Daniel.
 
Daniel:
Naprosto boží kluk. Už od začátku knížky jsem si ho velice oblíbila. Je krásný, no prostě úžasný, ale k Luce se nechová moc hezky a taky se chová odtažitě. Je na něm něco moc zvláštního, ale člověk ze začátku neví co. Jeho osud není moc šťastný, ale přes to vše, co vytrpěl se stále drží naděje.
 
Cam:
Tak ze začátku tenhle kluk vypadal jako milý a super. Věnoval se Luce a bylo poznat, že jí má rád a opravdu o ní stojí. Postupem času mi na něm ale začalo něco vadit. Nevěděla jsem ovšem co přesně. Možná to jeho chování, nebo vystupování? No nevím, ale nakonec se z něho vyklubal někdo úplně jiný.
 
 Minulé životy:
Opravdu existuje reinkarnace? Ano v této knize existuje. Luce měla zvláštní sny ve kterých vídala Daniela jako anděla. Taky se jí stávalo, že věděla jak přesně Daniel plave…, jako by ho už někdy viděla a věděla o něm nějaké věci. Ale jak je to možné, když ho ve Sword&Cross vidí  poprvé v životě? Nakonec se od Daniela dozvídá, že se neustále vrací, reinkarnuje se přibližně každých sedmnáct let. Danel, že je anděl, je nesmrtelný a oni dva se moc milují. Bohužel většinou, když se políbí, Luce zemře. Není jim souzeno být spolu. Vrátí se každých sedmnáct let a Daniela vždy najde, ať je to v Rusku, Anglii… vždy jej nade aniž by to tušila. To je to, co ji k němu táhlo i teď. A Daniel je odsouzen k tomu ji vždy ztratit.
 
Nevěřím:
Ze začátku tomu Luce nemůže uvěřit, není to přece možné, ale opravdu je tomu tak. Vydává se Danielovi říct, že už tomu věří. Ovšem něco se děje.
Z Cama a Molly ( holka se kterou se Luce neměla ráda) se vyklubou také padlí andělé, ale zlí a naproti nim stojí Daniel, Gabriell a Arianne (dvě kamarádky Luce), kteří jsou padlí andělé na straně dobra.
Nastává bitva mezi dobrem a zlem. Bitva skončí nerozhodně, to je ovšem jen začátek.
Daniel se musí s Luc rozloučit a posílá jí d bezpečí než se něco vyřeší, což teda nevím co, nebylo to řečeno. Ale snad se zase brzy setkají.
 
Můj názor:
Opravdu velice povedená kniha. Kniha, která mě opravdu úplně vtáhla do děje. Velice se mi líbila. Spisovatelka vytvořila zajímavě ponuré a strašidelné místo, kde se děj knihy odehrává. I téma andělů je velice dobré.
 
Hodnocení: dávám 4 hvězdičky